Zemřel doc. PhDr. Jan Roubal, Ph.D.

Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně s hlubokým zármutkem oznamuje smutnou zprávu, že dne 20. ledna 2015 po těžké nemoci zemřel její pedagog a vědecký pracovník, teatrolog doc. PhDr. Jan  Roubal, Ph.D.

Docent Jan Roubal patřil k předním českým divadelním vědcům  a teoretikům divadla. Narodil se 25.10 1947 v Broumově. Vystudoval  Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor čeština – dějepis, kterou absolvoval v roce 1972. V roce 1986 na stejné fakultě dokončil studium polonistiky se zaměřením na překladatelství a získal také titul PhDr. za práci Ortel(n). Poznámky k divadlu poezie a jedné jeho inscenaci. V letech 1973-90 působil jako vedoucí literárně-dramatického oboru LŠU Vladimíra Ambrose v Prostějově.  Současně spolupracoval s HaDivadlem a úspěšně vedl několik amatérských divadelních souborů, s nimiž získal několik nejvyšších ocenění na celostátní úrovni, za všechny připomeňme jeho inscenace eskymácké poezie Písně vrbovýho proutku nebo Ortenových textů Ortel(n), které získaly hlavní cenu Wolkrova Prostějova.

            Na Divadelní fakultě JAMU v Brně byl v letech  1990-98  odborným asistentem  v ateliérech činoherního  herectví  a dramatické výchovy.  Od roku 1990 zároveň působil na Katedře divadelních, filmových a mediálních studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se zaměřoval především na oblast teorie divadla a problematiku studiového a autorského divadla a kde v roce 1995 obhájil svou disertační práci Tři studie k alternativnímu a autorskému divadlu a herectví. Spolu s Tatjanou Lazorčákovou vydal knihu K netradičnímu divadlu na Moravě a ve Slezsku 60. - 80. let dvacátého století (Pražská scéna, Praha, 2003). V roce 2007 se vrátil na Divadelní fakultu JAMU, kde se stal vědeckým pracovníkem Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu, věnoval se výuce doktorandů a vyučoval rovněž  v ateliéru Divadlo a výchova. V roce 2010 se habilitoval prací Hledání souřadnic a kontextů divadla. Příspěvky k současné německé divadelní teorii, k jejím otázkám, možným výzvám a inspiracím.

            Hlavním předmětem vědeckého zájmu docenta Roubala byla oblast teorie divadla, zabýval se však současně i  divadelně vědnou metodologií a problematikou  autorského a studiového divadla. Ve své obsáhlé a podnětné publikační činnosti sledoval a reflektoval jednak netradiční české divadlo, jednak výrazné trendy současné teatrologie a zejména divadelní teorie. Roubalův badatelský přínos a význam souvisí s tím, že byl vynikajícím znalcem německého a polského divadla a teatrologie, zejména jejich současných tendencí. Rozvinul obsáhlou spolupráci s předními teatrology obou zemí a průběžně seznamoval české prostředí s jejich progresivními metodologickými přístupy a tendencemi. To vše vyvrcholilo vydáním zásadní antologie textů současné německé divadelní teorie Souřadnice a kontexty divadla (Divadelní ústav, Praha 2005) s jeho zasvěceným a inspirativním úvodem a překlady. K tisku připravil obdobnou antologii  polské divadelní teorie Divadlo v průsečíku reflexe, která by měla vyjít v roce 2015. Této antologii předcházela řada překladů i publikovaných studií. Podle profesora Varšavské univerzity Wojciecha Dudzika  „ byl Jan Roubal skutečným velvyslancem polského divadla a polské divadelní vědy v České republice. Bylo zapotřebí práce zahraničního kolegy, abychom spatřili celé spektrum problémů řešených polskými badateli v posledních letech, často zcela novátorským způsobem. Jan Roubal nám nastavil zrcadlo, v němž jsme zahlédli vlastní metodologickou tvář.“

            Na uvedené překlady a studie navazovaly také Roubalovy vlastní teoretické koncepce, které v souvislostech s tendencemi současného divadla reflektovaly divadelní představení a inscenaci především jako proces. Se zdůrazněním  procesuality divadelních událostí souvisely také Roubalovy metodologické úvahy i vytváření nových pojmů navrhovaných pro reflexi inscenace a představení.

            Podstatný význam mají také Roubalovy práce zaměřené na české autorské a studiové divadlo. Patří sem zejména jeho studie věnované Ivanu Vyskočilovi (jehož tvorbu nahlédl z nových úhlů pohledu) a HaDivadlu (metodologicky přínosná je mimo jiné monografie věnovaná inscenaci Bylo jich pět a půl, nazvaná Divadlo jako pocitový deník, Brno: JAMU, 2011).   

            Důležité jsou rovněž Roubalovy práce věnované problematice audiovizuálního záznamu inscenací a jeho využívání v teatrologii. S tím souvisí i mnohaletá praktická spolupráce s Institutem divadelní vědy Freie Universität v Berlíně v této oblasti, iniciovaná a realizovaná za podstatného přispění docenta Jana Roubala.

            Umělecká rada Divadelní fakulty JAMU v roce 2014 doporučila jeho jmenování profesorem pro obor dramatická umění, jeho jmenovací řízení však už zůstalo nezavršené.

            Poslední rozloučení se koná ve středu 28. ledna 2015 ve 13:15 v obřadní síni Městského hřbitova v Prostějově.

 

(autorem fotky je Petr Francán)



 

Naše portály

Informační centrum českého divadla na Internetu

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru

Norské fondy

Edice Box

Mezikulturní dialog

IDU na Facebooku:

↑ nahoru