Symposium Poločas rozpadu 3.1: Podoby a proměny současné scénografie.

Šestý ročník výstavy Salon české scénografie 2017/18 byl slavnostně otevřen v úterý 17. listopadu v normalizačně brutalistní budově OD Kotva. Letošního ročníku této vrcholné oborové události se účastní na 30 umělců, mezi nimi řada etablovaných tvůrců, Šimon Caban, Irena Marečková nebo Simona Rybáková, jakož i jména méně známá či nová. V rámci doprovodného programu proběhne kromě workshopů diskusní symposium Poločas rozpadu 3.1: Podoby a proměny současné scénografie. Výstavu pořádají Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků/české centrum OISTAT a Institut umění – Divadelní ústav (IDU) ve spolupráci s OD KOTVA.

Výstava Salon české scénografie, již architektonicky a výtvarně připravil scénograf a performer Matěj Sýkora, a představuje díla vzniklá v průběhu posledních čtyř let, nabízí celé spektrum forem, jak lze scénografii vystavovat. Zastoupena jsou tradičně prezentovaná díla v podobě modelů inscenací, frontální fotografie scénografií, prezentujících scénografickou část inscenací bez účasti herců, fotografie zaznamenávající dramatické situace v průběhu představení, kresby scénosledů, ale také záznamy z komunikace výtvarníka a režiséra nebo videa zaznamenávající zlomky představení. Na druhé straně jsou zde vystavena díla, která spíše citují určitý pohled výtvarníka na dané téma, nezávislé na konečné podobě inscenace. Jedná se  o instalace, prezentující výtvarné objekty v určitém volném kontextu vůči tématu představení, videa, která jsou inspirována tématy, ale v koncové podobě jsou nezávislá na textech předlohy, performativní provokace, kostýmy, které sice v představení hrály, ale zde žijí totálně svébytným životem bez vztahování se ke způsobu inscenování či k charakteru hry.  V rámci výstavy tak vznikají nová výtvarná díla,  která již s inscenovanou hrou mají společný jen výchozí bod.

Je zřetelné, že nastupující generace výtvarníků polemizuje s označením scénografa, který „slouží“ hře a tvoří k textu přímo vazebný obraz. Situace ukazuje na diskusi, zda se vystavená díla mají přímo vztahovat k textu, který na výstavě nemůže být zřetelný,  a s nímž se nelze seznámit. Je tedy možné, že se výtvarná složka osvobozuje a je v otevřeném či mlhavém vztahu s předlohou,“ komentuje výstavu scénografka Jana Preková.

V rámci doprovodného programu Salonu české scénografie proběhne 3. listopadu v Pražském kreativním centru moderované diskusní symposium pod názvem  „Poločas rozpadu 3.1: Podoby a proměny současné scénografie.“

Toto diskusní symposium je zaměřené na teoretické i praktické problémy současné scénografické tvorby a na její národní i mezinárodní rozměr. Koncipováno je jako oborová reflexe nejnovějších trendů v oblasti scénického výtvarnictví, vztahující se i k jisté „inventarizaci“ české scénografie před dalším ročníkem PQ 2019. Na celodenní debatu jsou pozváni zástupci současných divadelních praktiků, výtvarníků, pedagogů, teoretiků i studentů, aby si navzájem v krátkých příspěvcích představili okruhy svých prací a výzkumů. Kromě možnosti prezentovat (nejen) vlastní tvorbu, je cílem sympozia také otevřít nejrůznější otázky, týkající se problémů současného divadla, tematizovat je a komentovat.  

PROGRAM:

1) Současná česká scénografie ve vztahu k novým technologiím a multidisciplinárním postupům

2) Současná česká scénografie a její postavení ve vztahu k dění ve světě a středoevropském regionu

3) Současná česká scénografie po roce 1989 a ve vztahu k tradici a předchozím generacím

4) Současná česká scénografie ve vztahu k teorii, terminologii a výzkumu

V případě Vašeho zájmu o účast na sympoziu vás prosíme o zaslání předběžného tématu vašeho příspěvku na e-mailovou adresu: bulandrovaamalie@gmail.com

Salon české scénografie 2017, který se koná v poločase mezi 13. a 14. ročníkem největší světové výstavy Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, je chápán jako oborová reflexe nejnovějších trendů v oblasti scénického výtvarnictví a zároveň jako svého druhu inventura české scénografie před dalším ročníkem PQ.

Výstava je v OD Kotva k vidění od 17. října do 7. listopadu. Na jaře příštího roku bude výstava přenesena do brněnské Reduty, kde její prezentace proběhne ve spolupráci s Národním divadlem Brno a Divadlelním ústavem Bratislava. K českým scénografům se zde připojí kolegové ze Slovenska, aby si  připomenuli společnou minulost,  výročí 100 let založení Československa. Na podzim 2018 se výstava v československém zastoupení představí také na Slovensku. 

Vystavující umělci:

Vladimír Houdek • Daniel Dvořák • Nitish Jain • Tereza Magnan • Marie Gourdain • Judita Mejstříková • Karolína Srpková • Andrea Dudková •  Andrea Mužíková • Jan Matýsek • Petra Goldflamová Štětinová • Richard Pešek jr. • Anna Chrtková  • Lenka Řezníčková • Irena Marečková • Dragan Stojčevski • Jan Machát • Sylva Marková • Tereza Špindlerová • Gabriela Prochazka • Simona Rybáková • Šimon Caban • Matěj Sýkora • Eufrasio Lucena Muñoz • Anežka Vonášková • Martin Bitala • Marie Jirásková • Erik Bartoš • František Fabián • Petra Vlachynská

Koncepce: Česká organizace scénografů, divadelních architektů a techniků (ČOSDAT, z. s.), Institut umění – Divadelní ústav.

Na instalaci se podílely studentky ze Středí umělecko průmyslové školy na Žižkově.

Architekt výstavy: Matěj Sýkora

Produkce: František Fabián, Zdena Rudolfová

Odborné texty: Amálie Bulandrová, Tomáš Kubart

Kontaktní osoba: Zdena Rudolfová, tel: 00420 739 926 422, email: zdena@svetelnydesign.cz



 

Naše portály

Informační centrum českého divadla na Internetu

Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru

Norské fondy

Edice Box

Mezikulturní dialog

IDU na Facebooku:

↑ nahoru